Založit webové stránky nebo eShop
 

Laboratoř průmyslových aplikací Praha

Nanostříbro
Co je to vlastně nanostříbro ?
 Nanostříbro je koloidní roztok stříbrných částic nepatrné velikosti v kapalině.
 
 
 
 K čemu se to dá prakticky použít?
 
 
 Nanostříbro je neselektivní dezinfekční prostředek, který hubí a nebo velmi účinně reguluje množství různých mikroorganizmů v různých prostředích. Dá se také využít jako velmi účinný katalyzátor chemických reakcí. Je velmi zajímavé, že při použití nanostříbra nedochází ani po dlouhém po čase k rezistenci bakterií jako například po antibiotikách. Těchto zajímavých vlastností se dá využít k obecné desinfekci různých prostředí, stejně tak jako ve veterinární či humální medicíně. 
 
 
 
Jaké existují na trhu dostupné přípravky?
 
 
 Nejsnadnější možností ke zjištění této informace je, vložit si do vyhledavače například GOOGLE hledací slovo" koloidní stříbro" . Vyhledavač vyhodí značné množství odkazů. Z nich zjistíme obrovské množství tuzemských i zahraničních firem, i amatérů, kteří se výrobou koloidního stříbra zabývají. Je dobré si jako základní informaci všímat, jakým způsobem je přípravek vyráběn, jaké má pokud je to vůbec deklarováno, fyzikální a chemické vlastnosti. Někteří výrobci dokonce nabízejí za nemalé ceny  i různé přístroje k výrobě koloidního stříbra, a různé testovací přípravky, kterými je údajně možno kvalitu nanostříbra měřit. 
 
 
 
Jak se tento přípravek liší od ostatních přípravků?
 
 
Abych uvedl čtenáře do konkrétní problematiky,  nezlobte se, ale musím zajít trochu do fyziky a chemie.Převážná většina výrobců používá k výrobě takzvanou elektrolýzu. Spočívá to v tom, že se do nádoby s destilovanou vodou vloží dvě stříbrné elektrody, a na ně se připojí elektrické napětí. Toto napětí má hodnotu okolo třiceti voltů, protékající proud je buď stejnosměrný a nebo pulzní. Průtokem elektrického proudu o síle několika mikroampér začínají do roztoku z elektrod migrovat různě velké částice stříbra. Po nějaké době se elektrody vyjmou, a údajně se změří hustota částic. Většina výrovců kteří tester dodávají používají k "měření " buď červený nebo zelený LED laser, který zamíří do kapaliny. Vlivem nefelova jevu 
/ rozptyl světla na částicích stříbra / vidíme světelný paprsek, který je prý údajně tím zřetelnější, čím je větší koncentrace stříbrných částic. Někteří výrobci nanostříbra tvrdí, že dostatečná koncentrace je také viditelná na průhled kapalinou pomocí slabě žlutého zabarvení roztoku.  Další výrobci pak kontrolují napětí na elektrodách při výrobě, a dávají k výrobnímu procesu složité tabulky kde hodnoty napěttí přiřazují hodnotě koncentrace částic. Koncentraci částic uvádějí výrobci na štítku většinou v jakési relativní hodnotě "PPM" / počet částic nanostříbra v milionu částic roztoku. Poud se dotazujeme, jak třeba / jakým přístrojem/  změří konkrétní výrobce udávaných třeba 14 ppm,  dostaneme většinou fantastické odpovědi, ze kterých si jen mírně poučený člověk člověk nedovede odvodit,  jestli mluví s bláznem, nebo podvodníkem.
 
 /Blázen si svou lež neuvědomuje, a proto tomu co říká, pevně věří...../
 
Pokud člověk použije znalostí z osmé třídy základní školy z chemie a fyziky, především se bude pídit po tom, kolik vlastně stříbra může přejít do roztoku elektrolýzou s tak malým proudem za poměrně krátký čas elektrolýzy. Pokud totiž použijeme třeba jen poměrně nekvalitní destilovanou vodu z lékárny, naměříme u ní přesto odpor okolo jednoho megaohmu. Jedním megaohmem podle Ohmova zákona může procházet při 30 voltech třicet mikroampér. Množství stříbra,  které spočítáme následně podle Faradayova zákona o elektrolýze je tak fantasticky malé, že abychom tam vůbec něco zjistili, museli bychom elektrolyzovat několik let. Měřením v laboratoři jsem zjistil, že elektrolýza tímto způsobem je přibližně stejně účinná, jako kdybychom elektrody ve vodě nechali stejnou dobu  i bez proudu. Pokud budeme pátrat dál, dáme tedy roztok nanostříbra na rozbor například aktivační analýzou, protože chemickou analýzou předtím se nic nezjistilo. Obsah nanostříbra ve vzorku bude jednotky až desáítky nanogramů, a groteskně se příliš nebude lišit vzorek elektrolyzovaný, a vzorek destilované vody bez elektrolýzy.
 
Zkusme nyní pátrat po tom, jak přesné je nefelometrické zjištění nanočástic v roztoku při použití LED laseru. Připravme si vodu z lahve, a prosvětleme ji. Samozřejmně pokaždé uvidíme slaboučký paprsek v kapalině. Vezměme nyní vzorek nanostříbra, vyrobený elektrolýzou, a prosvětleme ho. Budeme vidět většinou světelnou stopu daleko silnější. Vezměme nyní opět vzorek destilované  vody z lahve a zatřesme s ním ve zkumavce. K našemu úžasu bude stopa minimálně stejně silná, jako ve vzorku nanostříbra. Zfiltrujme nyní tento roztok na porcelánovém filtru, a prosviťme ho znovu. Stopa bude již opět velmi slabá. Zatřepejmeopět zkumavkou, a stopa bude stejně silná, jako předtím. Filtrací jsme předtím vyoučili  jakékoli nečistoty v kapalině. Jak to, že tedy stopa je po zatřesení stále vidět? Vysvětlení je jednoduché: v kapalině se po zatřesení udělají mikrobublinky, a světlo se rozptyluje na mikrobublinkách. Nechme nyní zfiltrovanou destilovanou vodu několik hodin chvíli nezakrytou. Na začátku stopu nevidíme, na konci ji vidíme velmi výrazně. Ve vodě se rozpustil opět vzduch, a postupně vytvořil mikrobublinky. Některé větší vidíme i na stěnách nádoby.
 
Když jsme se nyní přesvědčili o značně nespolehlivosti nefelometrické metody pomocí led laseru, zkusme ještě změřit hranici analytické metody takzvané Tananajevovy metody měření stříbra v roztoku. Tato metoda má hranici detekce asi 20 mikrogramů stříbra v litru roztoku. Vezmeme i jakýkoli běžně dostupný roztok koloidního stříbra, Tananajevova reakce na něj prostě nebude reagovat.
 
Protože je toto vysvětlování již asi příliš dlouhé, přešel bych nyní na náš výrobek. Ten se liší od převážné většiny normálně dostupných čirých koloidních nanostříber především svým sytě rudým, a nebo sytě žlutým zabarvením. Pokud použijeme tananajevovu reakci, vytvoří roztok sytě černou skvrnu. Jak by ne, obsahuje totiž vždy přesně definovaných 100 a nebo 200 miligramů koloidního stříbra na litr. Toto stříbro je vyrobeno chemickou redukcí, separováno dle velikosti částic, a následně je trvale rozptýleno v kvalitním organickém a nebo anorganickém stabilizátoru. Tedy, žádné, třeba  "14 ppm, před upotřebením zatřepat!!!........"   
 
 
Jaké je porovnání cen?
 
 Ceny nanostříbra různých výrobců kolísají od asi padesáti korun za 100 mililitrů až po i tisíc korun  za čtvrt litru. Ceny přístrojů s měřením LED laserem se mohou vyšplhat i na deset tisíc, přičemž si většinou za tuto cenu koupíme upravenou nabíječku na mobil, dva stříbrné dráty asi 10 centimetrů dlouhé / cena u SAFENY asi 250 korun /, a pokud je přístroj "špičkově vybaven, vietnamské laserové ukazovátko za stovku, které je někdy zamontováno / zč řejmně aby ho nikdo hned nepoznal v nabín ječce/, a velmi zž řídka i časový spínač, nebo DMM na měření napětí, ale to jen u nejdražších přístrojů.
 
Naše balení nanostříbra obou barev stojí 25 ml v plastové nebo skleněné lahvičce 35-50 korun. Balení obsahuje 2,5 mg nanostříbra, s velikostí částic od 40 do 100 nm, podle zbarvení. Těchto 25 l mililitrů stačí při používání per os / ústy při každodenní běžné prevenci tak asi na měsíc, pokud jej použijeme například na dezinfekci operačního sálu či jen chodby a nebo podlahy WC, pak se dává lahvička 25 ml na dva litry čisticí vody. Tatáž lahvička vystačí například na odstranění řas 60 l akvária s rybičkami, a nebo na preventivní dezinfekci rukou / dopravní prostředky/ přibližně na měsíc. 
 
 
 
Jak se mohu přesvědčit, že toto nové nanostříbro není zas jen další podvod šarlatánů?
 
 
 Ideální jsou buď praktické testy, a nebo referenční zprávy předchozích uživatelů. 
 
Test řasami: Vezmeme deset zkumavek, naplněných vodou, a dáme je za okno. Za týden na světle budou ve všech zkumavkách zelené řasy. Nyní vezměme pět zkumavek, označme si je, a kápněme do každé vzorek nanostříbra z lahvičky. Již po několika hodinách musí být zřetelný výsledek. V zasažených zkumavkách řasy mírně zhnědnou, a přestanou se dále vyvíjet. Řasy tam však mrtvé zůstanou, nerozpustí se. 
 
Modifikace pokusu:  Dejte na okno deset zkumavek s čistou vodou, a do pěti kápněte hned na počátku roztok nanostříbra. I při pouhé jedné kapce se v zasažené zkumavce vzorek řas  nikdy neobjeví. Zapamatujte si prosím tento pokus protože je pro pochopení, jak pracuje nanostříbro klíčový !!!
 
Nanostříbro ničí vinné kvasinky, totéž s těmi řasami se dá otestovat se sladkým kompotem, nepasterizovaným mlékem, masem, a podobně. Pokud je maso ještě nezasaženo rozkladem, a potřísní se roztokem nanostříbra, vydrží překvapivě dlouhou dobu.
 
Zkuste i jiná nanostříbra, a budete nohdy nemile překvapeni s tím, že někdy dražší produkty jsou podstatně funkčně horší, i když balení má dokonalý design. 
 
Věřte jen praktickým testům !!!
 
,
 
 
 
Jaké nebezpečí mi hrozí při použití nanostříbra, není to jedovaté?

 Pokud nahlédneme do dnešních potravinářských k norem, /E-čka/, zjistíme nejdřívě zřejmně s úděsem, že se do potravin dávají jako konzervanty třeba takové chemikálie jako kyselina sírová, kyselina solná, hydroxid sodný, formaldehyd, a podobně. Pokud si najdeme koeficienty  škodlivosti, zjistíme s úžasem, že třeba kyselina sírová má škodlivost 2/5, přičemž stříbro /?/ či zlato /?/ 4/5. V jaké formě se užívá potravinářké stříbro mi ještě nikdo nesdělil, zlato se používá například v koktailech či lihovinách ve formě tenké folie. 
 
Kyseliny sírové, solné či hydroxidu sodného nebo formaldehydu/obsahují ho například všechny zavináče/, bych se asi napil jen s obavami, z praxe vím, že i v nepatrném zředění má na jazyku velmi zřetelnou slanou kovovou chuť. Protože propaguji jen praktické pokusy, použil bych zde příhodu: 
 
Jeden můj známý jezdí s oblibou každé prázdniny do Mongolska. Mongolové jsou lidé družní, ale zřejmně prý i zlomyslní. Známý to soudí podl toho, že návštěvníkům nabídnou k občerstvení takzvaný kumys, což jest ve vaku z jačích kůží kvašený mléčný nápoj,  a pak turisty osadí na koníky, a vyvezou je do stepi. Karavana  se pak vrací za několik hodin, a každému evropskému turistovi prý teče cosi z kalhot do bot, a strašlivě to zapáchá. Kolega z toho byl zoufaalý, a před odjezdem předminulý rok prostě když vycházel v Ulanbátáru z letadla, vypil na ex půl té načí láhvičky, a v hotelu pak ještě druhou půlku. Jeho dovolená trvala pak měsíc, a ani jednou se na rozdíl od ostatních žádná krizová příhoda neobjevila, i když pak dokonce testoval jak je to betzpečné, a jednou toho kumysu vypil dokonce asi asi litr.
 
Často pokládaná otázka:  
 
 Když uvádíte, jak je nanostříbro účinné, nevyhubím si například po jeho užití střevní mikrofloru?
 
Odpověď: rozlišujme dva příklady:
1- nanostříbro užíváme v přiměřených dávkách několika kapek třikrát za týden.
2- nacházíme se ve stavu akutní příhody.
 
 /Např.:  ten tatarák s vejcem před hodinou v restauraci asi nebyl chuťově nejlepší, přemýšlíme za podezřele sílících zvuků a pod. s bledou tváří na WC.../
 
Nalistujme si ještě pro jistotu o několik odstavců výše silně zdůrazněnou " Modifikaci pokusu". Tam se praví, že pokud jsou  již ve zkumavce řasy, 
sice uhynou, ale zůstanou tam mrtvé. Pokud bude ve zkumavkách stříbro preventivně, nikdy se tam řasy neusadí. Stejně to funguje i se střevní mikroflorou.: Pokud stříbro v sobě máme preventivně, i ve velmi malých dávkách, v podstatě nic infekčního nás nenapadne. Pokud již jsme zasaženi, je nutno si dát jednorázově aspoň desetkrát větší množství, běžně asi tak malou plastovou kávovou lžičku. Toto množství spolehlivě zafunguje, a během několika následujících dní se zase vyloučí se zbytky z těla ven.  Zdravá střevní mkroflora je velmi složitá a velmi rozmanitá. Malá preventivní dávka nAg, než se vyloučí, účinně zreguluje poměry tím, že případné nové právě se rozmáhající kultury zlikviduje, ale normálně delší dobu tam již existujících kultur  si v podstatě nevšímá. I v případě zásahu již rozmnožené  infekce větším množstvím se naprosto nic kritického neděje, což poznáme třeba již po několika minutách po použití. Pokud má někdo zkušenosti z použití třeba přípravku Endiaron, či různých antibiotik, tam totální vyhubení mikroflory může trvat i měsíce, což velmi snadno poznáme zas nejspolehlivěji na WC.. 
 
 
Jak dlouho se již toto nanostříbro používá, a jaké jsou s ním praktické zkušenosti?
 
Já osobně nanostříbro používám v dávce několika kapek tak třikrát týdně ráno do čaje asi pětatřicet let. Ze začátku jsem asi pět let používal jen pasivní chloridovou formu, přelévanou destiovanou vodou, a několik stříbrných nádob s aktivovaným vnitřním povrchem. Za celou dobu neznám co je to rýma, delší než tři dny, anginy, bolení v krku, průjmy, nebo žaludeční nevolnosti. nanostříbro chodí výborně i na řezné rány, či bolesti zubů. V lednu tohoto roku jsem si zlomil na náledí kotník. Ocitnul jsem se tudíž poprvé po pětatřiceti letech v novodobé nemocnici. Po dvou operacích jsem skončil se šesti šrouby a jedním nerezem v noze. Již při první operaci jsem dostal něco jako mírnou gangrénu. Riskoval jsem, a po dvoudenní bolesti jsem do sádry vystříknul obsah jedné asi pětadvacetimililitrové lahvičky. Bolest za několik minut zcela ustala, lékaři jem rozčileně požadovali abych kdyby se mi něco stalo, podepsat reverz. Po druhé operaci, výsledkem které byla rozřezaná a jak pytel hrubě sešitá oboustraná rána na kotníku dělky asi deset centimetrů s deseti stehy na každé straně,jsem použil další lahvičku. Rána srostla za měsíc tak, že když jsem se dostavil k vytrhávání stehů na chirurgii, doktor mne vynadal, protože si nmyslel, že jsem přišel o dva měsíce později. 
 
 
Jak to, že když je to tak dobré, jak tvrdíte, tak se to ještě neprodává v lékárně jako oficiální přípravek?
 
 
 Jakékoli mnoholeté pokusy, nabízet preparát lékařům skončily buď povýšenými odmítnutími, a nebo soukromým sdělením, že je to nestandartní, a kdyby se něco stalo, tak za to nechtějí nést odpovědnost. Po dotazu na SUKL jsem zjistil, že léky s nanostříbrem se prý ani nesmějí  oficiálně používat, ani patentovat, protože je to z nějakých záhadných důvodů zakázáno. Oficiální klinická studie studie by stála miliony, a trvala víc než pět let. A tak si myslím, že je i v tomto případě dokonale profesionálně zajištěno, aby se nerušil lékárním a nemocnicím kšeft. Přípravek je proto absurdně deklarován jen jako maximálně veterinární, a nebo pro speciální laboratorní použití. Kšeft musí běžet, kdyby fotr z truhly koukal, ovšem vyhazovat prachy zbytečně, a stavět se zbytečně do neuvěřitelných nebezpečí , řekněte mi, proč ?.....
 
-----------------------------------------------------
 
Testovací vzorky:
 
25 ml nAg 150 mg/l - cena 35,-  
 
 
==============
 
Osvědčené dávkování při chřipkové epidemii:
 
3x denně 2-5 ml do čaje.
 
Příznaky chřipky ustanou maximálně po dvou dnech. Funguje naprosto spolehlivě zejména při aplikaci hned po objevení příznaků. Chřipka se i při dalším přerušení aplikace nevrací.  
 

 

 
 
Pro drobné zákazníky bylo zprovozněno číslo 
 
736 128 858   /pouze SMS/          /TMOBILE/ 
 
Protože jde o experimentální výrobek, doporučuji zakoupit nejprve 35 ml balení za 35,- korun, a teprve pokud se osvědčí, kupovat větší množství.
 
Pokud se přípravek neosvědčí, proti vrácenému obalu Vám vložené peníze vrátím. _
 

 
TOPlist